Ve zdravotnictví pracuje řadu let, má organizační schopnosti a tah na branku. Co je ale nejdůležitější, miluje svoji práci a chce pomáhat. O tom, jak nová pozice změní péči v centru a proč je nejtěžší výzvou práce s emocemi, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.
Pozice koordinátorky zdravotní péče je v onkologickém centru poměrně nová. Co si pod ní máme představit?
Naším cílem je zajistit, aby pacient celým procesem onkologické péče procházel co nejplynuleji a dostal se k léčbě co nejdříve. Chceme, aby měl k dispozici vždy jednu klíčovou osobu, na kterou se může kdykoli obrátit s dotazem nebo prosbou o pomoc. Zároveň u nás funguje i Infokoutek, kde se může pacient kdykoliv informovat, pokud nebude chtít mluvit přímo s koordinátorem. Díky tomu má každý jistotu, že na své cestě k léčbě nebude nikdy sám.
To znamená, že hlavní náplní bude péče o pacienta a komunikace s ním. Budete se nějak realizovat například i co se týče procesů a rozvoje centra?
Ano, hlavní je samozřejmě přímá péče o pacienta – být mu průvodcem a podporou od prvního kontaktu až po ukončení léčby. Kromě toho bych chtěla přispět i k nastavování procesů tak, aby byly pro pacienty co nejpohodlnější a pro personál co nejefektivnější. Protože je tato pozice nová, máme velký prostor některé věci posunout a vylepšit. Těším se, že na tom budu moci spolupracovat s celým týmem.
Na tuto pozici jste byla vybrána vedením společnosti. Co to pro vás znamená? Máte ráda výzvy?
Této nabídky si velmi vážím a děkuji za ni, vnímám ji jako velký profesní i osobní krok kupředu. Je to příležitost, která mě může posunout nejen odborně, ale i mentálně. A protože výzvy přímo miluju, vnímám to jako ideální spojení.
A víte, co pro vás bude tou největší výzvou??
Největší výzvou pro mě bude ukočírovat emoce – práce s pacienty bývá někdy psychicky náročně a emočně silná. Na druhou stranu mě nesmírně naplňuje, když vidím, že mohu lidem pomoct, vše jim vysvětlit a vyřešit jejich situaci. To mi dává velkou energii.
Čeho byste chtěla v této pozici dosáhnout? Už se vám v hlavě rýsují nějaké konkrétní nápady?
Protože je to nová pozice, zatím spíš mapuji prostor, kde by se daly procesy zlepšit. Několik nápadů už mám a v nejbližší době je vyzkoušíme. Mojí hlavní vizí je, aby se pacient cítil opravdu dobře a měl vše potřebné připravené jako „na zlatém podnose“. Chci, aby nemusel nic složitě zařizovat a vyhnul se zbytečnému stresu.
Multiscan má více než dvacetiletou tradici a určitě je na čem stavět. Čeho si zde nejvíce ceníte?
Rozhodně týmové spolupráce. Lékaři, sestry, vedení i administrativní pracovníci – všichni táhneme za jeden provaz. A to nejen uvnitř, ale i směrem k pacientům. Často od nich slyším, že oceňují náš přístup a cítí se u nás dobře.
Před příchodem do Multiscanu jste pracovala také ve zdravotnictví. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti?
Ve zdravotnictví pracuji už delší dobu, převážně v administrativě a call centru. Onkologie mě vždy zajímala a mám k ní blízko – už jako malá jsem věděla, že chci pomáhat lidem. Ve zdravotnictví jsem se našla a svou práci opravdu miluju.
Příští rok končíte bakalářské studium. Využijete své vzdělání v náplni práce koordinátora?
Ano. Studuji obor globální podnikání a management, takže některé znalosti z oblasti řízení, organizace a komunikace už teď uplatňuji. Do budoucna bych si ale chtěla udělat i specializovaný kurz koordinátora zdravotní péče, abych pro svou práci měla i formální odborné vzdělání.
Jak dlouho jste v Multiscanu a jak začala vaše profesní dráha zde?
V Multiscanu pracuji zhruba rok a půl. Začínala jsem jako recepční – vítala jsem pacienty, pomáhala jim s administrativou a zároveň zvedala telefony na call centru. Po nějaké době jsem se stala vedoucí administrativní pracovnicí, což mi dalo ještě větší přehled o chodu centra a naučilo mě řešit různé situace rychle a efektivně. Tyto zkušenosti teď využívám na pozici koordinátorky zdravotní péče.
Když se odstřihneme od práce a pacientů, co se vám tady nejvíce líbí?
Líbí se mi celkové prostředí a otevřený přístup. Jsme tým lidí, kteří se navzájem podporují a mají se rádi. Oceňuji i to, že vedení je otevřené novým nápadům a že tu panuje příjemná a lidská atmosféra.
Jste v každodenním kontaktu s pacienty, dokážete se po práci odpoutat od jejich osudu?
Někdy ano, někdy ne. Jsou dny, kdy odcházím domů a hlavu mám úplně prázdnou – hlavně když byl den hodně náročný. Ale s některými pacienty si přirozeně vytvoříte blízký, až přátelský vztah, a tam už to úplně odstřihnout nejde. Myslím si, že v naší práci je to vlastně v pořádku – znamená to, že nám na lidech opravdu záleží.
