Pomoc by měl vyhledat každý, kdo prožil nepříjemnou situaci, kterou se mu nedaří dostat pod kontrolu

26. 1. 2021

„Onkologickou diagnózu provází bouře emocí, které pacienti potřebují sdílet. Mohou jimi být pohlceni, a to může vést k jejich psychické destabilizaci,“ uvádí psycholožka Mgr. Nina Soósová, MSc., jež je každé pondělí k dispozici pacientům našeho Onkologického centra.

Co Vás přivedlo ke studiu psychologie? Od kdy jste se začala zajímat, jak funguje lidská duše?
Vždy jsem byla spíše humanitně orientována a mám to štěstí, že jsem relativně od mladého věku věděla, co chci v dospělosti dělat. Vybavuji si, že jsem zhruba ve 14 letech četla článek s psycholožkou a začala se o to, co psychologie je, více zajímat. Začala jsem docházet do dobrovolnického centra, číst si literaturu, která mě z oboru zaujala, a utvrdila jsem se v tom, že chci psychologii studovat.

Jaká je Vaše specializace a zaměřujete se pouze na dospělé pacienty?
Ano, pracuji hlavně s dospělými pacienty. Docházím jako psycholog do Onkologického centra Multiscan, na Neurologické oddělení a ORL oddělení v Pardubické nemocnici. Pacienti mě také najdou v ambulanci na našem Oddělení klinické psychologie. S pacienty pracuji jak terapeuticky skrze terapie či krizové intervence, tak formou vyšetření. To může být komplexní, zaměřené na kognitivní funkce, osobnost, nebo přímo neuropsychologické, zaměřené na vyšetření kognice a určení obtíží pacienta.

Primárně se věnujete pacientům Pardubické nemocnice. Jaké jsou důvody, že se rozhodnou vyhledat klinického psychologa?
Důvody jsou různé. Někteří, jak jsem zmiňovala, přicházejí s obtížemi v kognitivních funkcí, ať už v oblasti paměti, pozornosti či řeči, a je nutné vyšetření, které nám pomůže těmto obtížím porozumět a pokusit se odhalit jejich původ. Někteří pacienti přichází akutně, díky nepříznivé situaci, kterou prožili. Dalším důvodem jsou chronické obtíže, které zažívají a nedaří se jim dostat je pod kontrolu, ani se s nimi vyrovnat. Pomoc by měl vyhledat každý, kdo prožil nepříjemnou situaci, kterou se mu nedaří dostat pod kontrolu. Pacienta může trápit jeho situace, zažívá diskomfort, se kterým si sám neumí poradit a značně mu zasahuje do jeho každodenního života. Pomoc by člověk neměl vyhledávat jen na základě toho, co ho trápí a za jak moc závažné to on považuje, ale také jak intenzivně mu to znesnadňuje život. Odborník vždy může vnést nový pohled na situaci a být pro pacienta podporou.

Od října pravidelně docházíte i do našeho Onkologického centra. Kdy a kde Vás mohou naši pacienti navštívit?
V Multiscanu mě mohou pacienti navštívit každé pondělí od 8 hodin ve 3. patře budovy 24. Ke konzultaci se mohou objednat jak přes lékaře, tak přes sestřičku Lucii Čapkovou nebo se obrátit přímo na mě. Pokud pacientům pondělní termíny nevyhovují, vždy je možnost domluvit se individuálně.

Je psychologická pomoc onkologickému člověku v něčem specifická?
Psychologická pomoc je hodně individuální, ostatně jako pomoc v případě každého pacienta, který k nám zavítá. Samozřejmě specifická je v tom, s čím pacienti v rámci léčby přicházejí a také v nárocích na psychologa. Považuji za důležité, aby se v onkologii vzdělával i psycholog působící na onkologickém oddělení. Znalostmi nikdy lékaře nedožene, ale dle mého názoru je důležité se v problematice a jejích základech orientovat. Znát možnou léčbu pacientů, jak probíhá, možné vedlejší účinky, které pacienty velmi často trápí. To vše může být předmětem dotazů, na které sice jako lékař nemohu odpovědět z medicínského hlediska, ale mohu porozumět, jaké má pacient obavy. Na základě toho mohu pacienty podpořit, řešit rizika, kterých se obávají, mluvit o obavách a snížit případnou úzkost z léčby. 

S jakým problémem Vás onkologičtí pacienti nejčastěji vyhledávají?
Jsou to opravdu různorodé věci. Onkologickou diagnózu provází bouře emocí, které pacienti potřebují sdílet. Mohou jimi být pohlceni, a to může vést k jejich psychické destabilizaci. Strach je dalším velkým tématem, který se v terapiích objevuje. Někteří lidé rádi navštíví mou ordinaci před první chemoterapií, či radioterapií, jelikož je trápí úzkost. Sdílení má v tomto případě velkou přidanou hodnotu. Některým pacientům léčba vstoupila do jiných životních etap, kterými si procházejí a potřebují zkrátka vyventilovat a probrat všechny tyto náročné situace. Prostor je v terapii dán ale jakýmkoli tématům, které chce pacient sdílet.

Jak probíhá terapie a je potřeba ji podstoupit opakovaně?
Lidé mají často představu, jak terapie vypadá, především z televizních pořadů. U každého psychologa může terapie vypadat jinak, jelikož existují různé druhy psychoterapeutických směrů. Ty mohou využívat různé terapeutické techniky, být direktivní, či nedirektivní. To, co by měl mít každý terapeut a každá terapie společného, je autenticita terapeuta, empatie a podpora pacienta. Psychoterapie je poskytována ve zdravotnických zařízeních psychologem, který má vystudovanou jednooborovou psychologii a je v atestační přípravě. Terapie probíhá obvykle formou rozhovoru. Na začátku pacienta seznámím s tím, jak sezení probíhají, jak pracuji, co od nich může očekávat, kolik je na ně času. Pokud se jedná o akutní krizi, která vznikla nečekanou událostí a podaří se pacienta stabilizovat, zabezpečit a má v okolí podporu, která mu pomůže situaci zvládat, sezení může být jedno či dvě. Pokud se jedná o komplexnější problém, který pacienta dlouhodobě trápí, pak je dobré se na sezeních potkávat pravidelně. I zde ovšem platí, že je to čistě individuální a počet sezení se přizpůsobuje potřebám pacienta a jeho peripetiím.

Více než kdy dříve se nyní mluví o psychohygieně. Existuje nějaká prevence, díky níž se člověk může udržet v duševní pohodě?
Psychohygiena je v dnešní době brána jako důležitá součást regenerace našeho duševního zdraví. Jsme dennodenně vystavováni náročným psychickým situacím, stresu a spěchu, což má negativní vliv na naše celkové zdraví. Je zcela běžné, že nás v životě potkají okamžiky, kdy je těžké udržet si pohodu a dobrou náladu. Minimum, co však každý pro sebe můžeme udělat, je péče o své fyzické zdraví. Věnovat se sportu, koníčkům, které nás baví, trávit čas s přáteli a rodinou, konzumovat zdravou stravu a netahat si práci domů. Obzvláště v této době, kdy je kontakt omezený, se ukazuje důležitost sociálních kontaktů a vazeb. Pokud nás už něco trápí, vždy je lepší se někomu, komu důvěřujeme, svěřit, postěžovat si a nebýt na vše sám.

Stále se mluví o tom, že psychiatrů i psychologů je v České republice nedostatek. Pomoci může reforma psychiatrické péče a vznikající Centra duševního zdraví. V čem budou ku prospěchu pacientovi, aby se mu dostalo pomoci včas?
Reforma psychiatrické péče má za cíl zmodernizovat a zpřístupnit péči o duševní zdraví pro každého, kdo ji bude potřebovat. Péče je u nás podfinancována a kapacity jsou nedostatečné. Počet lidí, kteří potřebovali či potřebují péči psychiatra či psychologa, se dlouhodobě zvyšuje. Centra duševního zdraví nevznikají primárně pro běžné pacienty, ale pro ty, kteří mají závažnou diagnózu. Může to být například těžká porucha osobnosti či těžké deprese. Je moc dobře, že probíhá snaha o zpřístupnění péče o duševní zdraví pro veřejnost. Tato péče je nejen stejně důležitá, jako ta o naše fyzické zdraví, ale měla by být také stejně dostupná. Důležitost včasné péče bych opět přirovnala ke zranění. Pokud nebudeme ránu léčit včas, hrozí nám komplikace a zdlouhavý proces hojení. S naší duší je to podobně. Naše osobnostní struktura, délka zátěže a schopnost zvládat stres a náročné situace ovlivňuje i to, jak se s náročnými situacemi vyrovnáme. Vždy je lepší, pokud to potřebujeme, se dostat do péče odborníka včas.

Povolání psychologa je velmi náročné. Jaký je Váš ventil a dokážete od sebe problémy pacientů filtrovat?
Problémy od sebe filtrovat dokážu, neznamená to ale, že si na pacienta nevzpomenu, nepomyslím na to, jak se má, nebo pro mě přestane existovat, když se za ním zavřou dveře. Pravidelně docházím na supervize, která slouží k řešení problematických situací v práci s pacienty, rozvíjí profesní dovednosti, dodává nadhled a pomáhá udržovat si zdravý odstup. V neposlední řadě je také důležitá již zmíněná psychohygiena. Mám zájmy mimo svůj obor, kterým se ráda ve volném čase věnuji, trávím čas s rodinou a přáteli. Balanc osobního a pracovního života, plus odborný dohled nad mou prací podporuje to, že jako člověk vykonávající pomáhající profesi nevyhořím.

 

V případě potřeby o psychologickou pomoc se mohou pacienti obracet na tel.: 466 019 542. Konzultace probíhají každé pondělí v dispenzární ambulanci v budově Multiscanu (č. 24) v areálu Pardubické nemocnice.


Komplexní onkologické centrum

Komplexní onkologické centrum přijme lékaře

se zájmem o klinickou nebo radiační onkologii.

Více o nabízené pozici