Jste primářkou radiodiagnostického oddělení, co je vlastně náplní vaší práce?
Naplní práce radiologa je především plánování rozsahu a typu vyšetření, jako například počítačová tomografie (CT) nativní nebo s kontrastní látkou, a posléze jeho hodnocení.
Jaké diagnostické metody na vašem oddělení používáte?
Na našem oddělení provádíme klasickou radiografii, což jsou známé rentgenové snímky, ultrazvuková vyšetření, CT vyšetření a magnetickou rezonanci.
Jací pacienti, s jakými zdravotními potížemi, chodí na vaše oddělení?
Vyšetřujeme široké spektrum pacientů. Na rentgen nejčastěji přicházejí pacienti s plicního obtížemi, s bolestmi zad a kloubů a po úrazech. Na ultrazvuku jsou to nejčastěji pacienti s bolestmi břicha a s podezřením na žilní trombózu či zúžení končetinových tepen. Na CT tvoří většinu onkologičtí pacienti, které kontrolujeme v průběhu léčby a po ní. Na magnetické rezonanci jsou to pacienti s neurologickými obtížemi, jako jsou bolesti zad, brnění končetin, bolesti hlavy nebo závratě, s potížemi s pohybovým aparátem (bolesti či úrazy) anebo pacienti s nádory různého typu.
Jak se liší jednotlivé technologie, především CT a magnetická rezonance? Co umí a co neumějí, v čem se doplňují?
Při CT se používá rentgenové záření, které se po průchodu tělem zachytí na detektorech, a z toho pak počítač zkonstruuje výsledný obrázek sledované oblasti. Na rezonanci je silné magnetické pole a podle toho, jak se při jeho změně jednotlivé tkáně chovají, si to počítač zase vypočítá.
Nevadí vám, že vy vlastně pacienty neléčíte, pouze je „prohlížíte“?
Prohlížení obrázků mi nevadí, vždy jsem směřovala spíše k přístrojové technice než k léčbě.
Jak moc radiodiagnostika pomáhá lékařům v léčbě pacienta?
Určení příčiny obtíží pacienta a rozsahu postižení je základem správné a úspěšné léčby.
Existuje speciální studijní obor radiodiagnostika?
Na fakultě se studuje všeobecné lékařství, až po ukončení studia při nástupu do zaměstnání se lékař rozhoduje, kterým směrem se zaměří. Po několikaleté přípravě skládá atestaci z oboru radiologie a zobrazovací metody.
Jak jste se k tomuto oboru vlastně dostala? Představuji si správně, že vás lákala medicína a současně moderní technologie, diagnostika? Nebo to bylo jinak?
V době, kdy jsem nastupovala do zaměstnání, nebyla příliš možnost si vybírat. Mě skutečně zajímaly moderní technologie, takže mezi internou, léčebnou dlouhodobě nemocných a radiologií to byla jasná volba.
Jak moc je radiodiagnostika fyzicky či psychicky náročná? Potřebujete někdy úplně vypnout, zapomenout na svou práci a pacienty?
Převážnou část pracovní doby sedíme v tmavé místnosti a soustředíme se na obrazovku počítače, některá vyšetření jsou jednodušší, některá složitější. Potom je potřeba na chvíli vypnout nebo přemýšlet o něčem jiném.
Co děláte ve volném čase?
Já si nejlépe vyčistím hlavu pobytem na čerstvém vzduchu, sportem nebo poslechem hudby.
Čím to podle vás je, že se například na vyšetření na magnetické rezonanci čeká i několik měsíců? Je těchto pracovišť málo? Nebo chybějí odborníci?
Čekací doby na magnetickou rezonanci se v poslední době zkracují. Přístrojová komise spolu s pojišťovnami povolila instalaci dalších přístrojů. Je však pravda, že chybějí radiologové se zkušenostmi s prací na magnetické rezonanci, a navíc část přístrojů není plně využita. S magnetickou rezonancí nebo počítačovou tomografií je to stejné jako s letadly, ta také nesmějí zbytečně stát na zemi. Proto jedeme sedm dní v týdnu a většinou i přes svátky. Jsme kousek od centra Pardubic na jednom z nejlépe vybavených diagnostických pracovišť v Česku. Ročně se tady jen na magnetické rezonanci a CT vyšetří přes jedenadvacet tisíc lidí. Většinou jde o pacienty, kteří netrpí žádnou fatální chorobou, ale část z nich tvoří i onkologičtí pacienti.
Existují také v radiodiagnostice dobří a horší lékaři jako třeba na chirurgii?
V každém zaměstnání a oboru najdete lidi, již svou práci dělají velmi dobře, dobře, i ty, kteří ji dělají hůře.
Existuje v lidském těle nějaké místo, jež není možné současnou moderní technologií zkontrolovat?
Zobrazit můžeme téměř cokoli, pravdou však je, že existují obtíže, které nemají žádný grafický korelát.
Jak se moderní technologie v posledních desítkách let změnily, vyvinuly? Co pokládáte za nejvýznamnější objev?
V radiologii došlo během let k výraznému posunu. Od snímkování na klasické filmy se přešlo k digitálnímu zpracování, což umožňuje prohlížení snímků na jakémkoli místě. To znamená, že než se pacient po osnímkování vrátí na ambulanci například ortopeda, ten má už snímky v počítači. Pokud chce snímky konzultovat na pracovišti v jiném městě, zašleme je tam po internetové síti. Na CT i magnetické rezonanci došlo ke zkrácení vyšetřovací doby, u obou modalit se používají šetrnější kontrastní látky, používají se takzvané hybridní metody.
Je nějaký rozdíl ve vybavení nejmodernějších technologií v jednotlivých zdravotnických zařízeních v republice? Tedy že některá pracoviště mají lepší diagnostické přístroje?
Vybavení jednotlivých pracovišť se samozřejmě liší. Záleží to na počtu okolností, například na zaměření daného zařízení, na tom, do jakého vybavení se rozhodnou investovat, na jaké výkony mají smlouvu s pojišťovnami, a tak dále.
A jak vypadá srovnání České republiky s vyspělými zeměmi?
Při srovnání s vyspělými zeměmi, co se týče dostupnosti i kvality vyšetření, nezaostáváme.
Kam se radiodiagnostika posune dál? Jak byste předpověděla budoucnost radiodiagnostiky?
Domnívám se, že v budoucnu dojde k většímu využívání hybridních technologií, které umožňují posouzení metabolismu vyšetřovaných tkaní. Dále že dojde k přesunu části vyšetření z CT na magnetickou rezonanci, neboť narůstá počet přístrojů a zkracuje se doba vyšetření. Výhodou magnetické rezonance je nepřítomnost záření.
Autor: Pavel Baroch, Interview, vydání č. 6/2021
